Letní noc mezi paneláky dýchá horkem, ozvěny vzdálené hudby se tříští o betonové bloky. Kořeny stromů zvlnily asfaltový chodník. Hlava je vysoko ve hvězdách, špička plátěnky narazí do nečekané přednášky. Prsty obepnou útlou paži.
Smích.
„Nepadej. A dívej se na hvězdy.“
„Jsou… rozmazané.“
„A ty opilá.“
„Můžeš za to ty.“
„Ne.“
„A kdo teda?“
„Alkohol.“