čtvrtek 6. října 2016

Použité spláchnout

Na úzkém lůžku leží dívka a hází si červeným jablkem. Nahoru, dolů, plesknutí do dlaně. Za oknem vítr ohýbá větve stromů. Třesknutí, z opuštěného psacího stolu se rozletí sněhová vánice popsaných papírů. Do pokoje se dere proužek světla z chodby.
Po špičkách přeběhnout.
Rozrazit dveře.

Obchází kolem řady zrcadel pokrytých závojem vysrážené vodní páry.
Prst rozráží nekonečnost drobných kapiček, krasopis, hladce propojené vlnovky, troufalé smyčky.
Obličej se vytrácí do nezřetelných skvrn. Taje v horkosti.
Znásobený výkřik, písmena zarytá pod kůži.

Rozstříhat slova na jednotlivé hlásky.

Probírat se jimi a nahlas předříkávat, tvarovat rty do kroužku, tlačit jazykem na patro, jsi hotový Nabokov.

Potom zmačkat do kuličky a rozmělnit ve zvlhlé dlani.

S neveselým úsměvem se odvrátí od zamžených výhledů do paralelních realit. Horké proudy vody se ještě stále rozbíjejí o dlaždice. Tři oddělené kóje, orosené bílé obkladačky. Déšť v očích a jezera šplouchající v plicích. Mezi zuby skleněná drť, hrdlo rozdrásané do krve, přikládá si prsty na podlitiny, klečí na zemi, nenávistné výkřiky bezhlasně procházejí skrz zuby.

Kdy přijde tvé někdy?
Nikdy.

Vzduch je voda a voda je vzduch. Krev je život, pokud zrovna neteče po podlaze. Převázat tak bělobu červenou stužkou, pro radost.
Poklesnout v kolenou, vztáhnout ruce do výšky a šeptat.

Řvát, ječet, sténat a zatínat nehty do neexistujících ramen.
V malinkém tichém klubíčku, drobný balíček v dárkovém papíře.
Roztrhni, posluž si, po použití spláchnout.

Hněv škube paralyzovanými kusy masa. Na prodej. Naolejovat, nasvítit, ukrojit, zabalit, nechte si chutnat.
Před úpravou omýt.
A potom hlavně spláchnout.

S pochmurně zvlněnými rty přitisknout obličej k zemi, plazit se, mililitr po mililitru odtékat do malinkého kanálku uprostřed podlahy. Nechat se procedit a zmizet v horkém bělavém oblaku.

Horko jako v pekle.
Ticho jako v hrobě. Kyslíku jako v rakvi.
Prsa zasypaná prstí, tíha světa tlačící na hrudník, podrážky dupající padesát čísel nad obličejem. Po použití zahrabat.

Nasáknout spodní vodou na dně nikdy nevykopané studny. Umýt si ruce. Roztírat pěnu, rozpouštět se v záhybech kůže. Horkost ovíjející se kolem kotníků. Mokré vlasy jako pohozená zvířecí mrtvolka. Zamžená zrcadla očí. Cestičky potu klouzající po páteři. Náraz na dlážděnou podlahu. Svět vzhůru nohama.

Odpady začnou chrlit gejzíry. Protivně horký živel. Potůček se vlévá do potoka. Potok do bystřiny, která se rozrůstá v mladou divokou řeku. Levostranné a pravostranné přítoky. Teplá a studená, chromovaný kohoutek pokrytý otisky cizích identit zpívá. Řeka se vlévá kam? Řeka se vlévá do moře, rozsáhlá vodní plocha se líně vzdouvá a dýchá a pohřbívá obnažená ramena a prsa a špičky prstů. A dotkne se brady, něžný prst, přitáhne si tě blíž, nadechni se, zavři oči, vlasy se rozvlní, vlasy se rozplývají v příboji.

Nebojuj, budeš splývat. V průhledné krychli uzavřené tělo. Šumění vody, šumění krve, květy vyšité rezavě hnědými bavlnkami. Nebojuj a budeš mít hloubku pod sebou a zářivé světlo nad hlavou, svět se zmenšuje a plíce rozpínají a rozpínají.

Zrcadla oněmí.

Slova se transformují do bublin a vytratí se.

Použité spláchnout.

A umýt si ruce.

Rozrazit dveře.
Po špičkách přeběhnout.
Do pokoje se dere proužek světla z chodby. Třesknutí, z opuštěného psacího stolu se rozletí sněhová vánice popsaných papírů. Za oknem vítr ohýbá větve stromů. Nahoru, dolů, plesknutí do dlaně. Na úzkém lůžku leží dívka a hází si červeným jablkem.

Žádné komentáře:

Okomentovat