šustí papírovou kůží a
praskají kostmi
Jsme navždy sobě vzdálení
Marně hledáš znamení
ve zkaleném ledu mezi dvěma břehy
praskají kostmi
Jsme navždy sobě vzdálení
Marně hledáš znamení
ve zkaleném ledu mezi dvěma břehy
V zemi jak kámen umrzli hadi
Pohublé naděje
s tuberkolózními tvářemi
dostaly chrlení krve
a zemřely hlady
už před dlouhými týdny
Průsvitná ruka času sype ti
žiletkově ostrý sníh z větví
za límec
Průsvitná ruka času sype ti
žiletkově ostrý sníh z větví
za límec
Říjen, listopad, prosinec
V tom
krutém mrazu
přichází oslnivě bílý
soumrak v pravé poledne
Jsme navždy sobě vzdálení
Mlčíme, do sebe schoulení
s hradbou mrtvých stromů za zády
přichází oslnivě bílý
soumrak v pravé poledne
Jsme navždy sobě vzdálení
Mlčíme, do sebe schoulení
s hradbou mrtvých stromů za zády
Říjen, listopad, prosinec
Pak už nic
Žádné komentáře:
Okomentovat